Webová služba Insolvenční rejstřík – ISIR WS
Webová služba Insolvenční rejstřík – ISIR WS
1.1.2008 spustilo Ministerstvo spravedlnosti na svém serveru justice.cz webovou službu insolvenčního rejsříku , doplněk k informačnímu systému ISIR. S touto službou jsem měl tu čest pracovat a zde bych se rád podělil o zkušenosti v naději, že na tuto stránku narazí i tvůrce služby, firma CCA.
//Update 18.7.2008:// Sepsal jsem Popis dalších nedomyšleností webové služby Insolvenční rejstřík.
//Update 25.7.2008:// Mám první funkční prototypy aplikace pro automatickou kontrolu subjektů v insolvenčním rejstříku.
//Update 8.8.2008:// Přesun projektu: insolvenční rejstřík.
//Update 2.9.2008:// Betaverze aplikace pro automatickou kontrolu insolvenčního rejstříku.
//Update 12.9.2008:// Alfaverze webového rozhraní.
//Update 1.11.2008:// Alfaverze okamžitého upozorňování na události.
WSDL
Asi jako každý jsem začal prohlédnutím definice webové služby WSDL:https://isir.justice.cz:8443/…s/IsirPub001?wsdl.
Už ta vás trošku zatahá za oči, protože hledáte nějaké názvy funkcí,
které budete volat, a typů, se kterými budete pracovat, ale zde najdete
názvy podobného ražení jako getIsirPub001,
ns2:IsirPub001Data, IsirPub001SOAP12port_http a
tns:IsirPub001SEI_getIsirPub001Response:
<wsdl:service name="IsirPub001">
<wsdl:port name="IsirPub001Httpport1" binding="tns:IsirPub001HttpBinding">
<http:address location="https://isir.justice.cz:8443/isir_ws/rest/IsirPub001"/>
</wsdl:port>
<wsdl:port name="IsirPub001SOAP12port_http" binding="tns:IsirPub001SOAP12Binding">
<soap12:address location="https://isir.justice.cz:8443/isir_ws/services/IsirPub001"/>
</wsdl:port>
<wsdl:port name="IsirPub001SOAP11port_http" binding="tns:IsirPub001SOAP11Binding">
<soap:address location="https://isir.justice.cz:8443/isir_ws/services/IsirPub001"/>
</wsdl:port>
</wsdl:service>
Nádhera, že? Na první pohled autoři služby ponechali jména prostě taková, jaká jim generátor služby (nástroje z Axis) nabídl. Ale budiž, řeknete si, generátor vytvořil, generátor zpracuje. Ne tak v tomto případě.
Generování klienta služby podle WSDL
Moje oblíbené IDE je NetBeans, vytvořil jsem tedy v NetBeans
6.0.1 projekt a v něm se pokusil vygenerovat klienta podle výše zmíněné
WSDL definice. Bohužel WSDL pravděpodobně neodpovídá plně standardům,
protože už validace WSDL selhává a hlásí, že někde nejsou uvedené
atributy address a že vygenerované knihovny klienta služby budou
asi nepoužitelné. Což je krásná hláška na začátek, ale pustil jsem se
do toho i přesto.
Knihovny pochopitelně nefungovaly. Vygenerovaný kód je celkem nanic.
Nevím, jestli za to může WSDL nebo generátor klienta (dost možná že
generátor), koneckonců – nejsem odborník na webové služby. Nicméně
poté, co jsem kód přepsal, jak má být, opět klient nefungoval –
vyhazoval výjimku java.lang.ClassCastException. Chyba byla ovšem
v knihovně SAAJ. NetBeans 6.0.1 sice obsahují číselně (nominálně)
nejnovější verzi 1.3, ta je ale přes dva roky stará. Je tedy nutné
stáhnout nový build SAAJ z adresy https://saaj.dev.java.net/…DocumentList?…
, v adresáři NetBeans najít JAR saaj-impl.jar a nahradit jej novým ze
staženého JARka.
Pak už tedy volání webové služby funguje. Jenom podotknu, že v zoufalosti během dvoudenního řešení nejen výše uvedených problémů jsem zkoušel volat webovou službu ISIR také z PHP. Výsledkem bylo toto:
500 Internal Server Error
java.lang.StringIndexOutOfBoundsException: String index out of range: -1
at java.lang.String.substring(String.java:1444)
at org.apache.axis2.builder.XFormURLEncodedBuilder.extractParametersFromRequest(XFormURLEncodedBuilder.java:155)
at org.apache.axis2.builder.XFormURLEncodedBuilder.processDocument(XFormURLEncodedBuilder.java:112)
at org.apache.axis2.transport.TransportUtils.createDocumentElement(TransportUtils.java:160)
at org.apache.axis2.transport.TransportUtils.createSOAPMessage(TransportUtils.java:111)
at org.apache.axis2.transport.http.util.RESTUtil.processXMLRequest(RESTUtil.java:60)
at org.apache.axis2.transport.http.AxisServlet$RestRequestProcessor.processXMLRequest(AxisServlet.java:788)
at org.apache.axis2.transport.http.AxisServlet.doPost(AxisServlet.java:193)
at javax.servlet.http.HttpServlet.service(HttpServlet.java:760)
at javax.servlet.http.HttpServlet.service(HttpServlet.java:853)
at com.evermind[Oracle Application Server Containers for J2EE 10g (10.1.2.0.2)].server.http.ServletRequestDispatcher.invoke(ServletRequestDispatcher.java:824)
at com.evermind[Oracle Application Server Containers for J2EE 10g (10.1.2.0.2)].server.http.ServletRequestDispatcher.forwardInternal(ServletRequestDispatcher.java:330)
at com.evermind[Oracle Application Server Containers for J2EE 10g (10.1.2.0.2)].server.http.HttpRequestHandler.processRequest(HttpRequestHandler.java:830)
at com.evermind[Oracle Application Server Containers for J2EE 10g (10.1.2.0.2)].server.http.AJPRequestHandler.run(AJPRequestHandler.java:224)
at com.evermind[Oracle Application Server Containers for J2EE 10g (10.1.2.0.2)].server.http.AJPRequestHandler.run(AJPRequestHandler.java:133)
at com.evermind[Oracle Application Server Containers for J2EE 10g (10.1.2.0.2)].util.ReleasableResourcePooledExecutor$MyWorker.run(ReleasableResourcePooledExecutor.java:192)
at java.lang.Thread.run(Thread.java:534)
Takže s PHP jsem to raději vzdal úplně.
Princip využití webové služby
Vezměme si moji situaci. Klient chce zjistit, zda v daném okamžiku je nějaká fyzická osoba vedena jako dlužník či ne. Zdálo by se to velmi jednoduché, kdyby služba ISIR měla nějakou funkci (třeba s výstižným názvem „getIsirPub0012_2“), která by přebírala rodné číslo ve formátu RRMMDD/AAAA, a vracela true/false. Chápu že to je značně zůžená funkčnost, ale jak už jsem psal, je to asi to, k čemu službu využije polovina uživatelů. Další polovina ji využije stejně, ovšem pro IČ.
Bohužel, to je komfort, o kterém si můžeme nechat zdát. Služba ISIR WS funguje úplně jinak.
Představte si, že vám Ministerstvo životního prostředí zadá úkol vytvořit webovou službu, která umožní široké veřejnosti zjistit teplotu naměřenou v jakékoliv meteorologiké stanici v ČR. Firma CCA (tvůrce ISIR WS) by to nejspíš udělala tak, že by zpřístupnila záznamy změn teplot oproti předchozímu stavu za celou historii existence služby od jejího spuštění. Takže kdo by chtěl aktuální teplotu v Brně, stáhnul by si v dávkách po tisíci řekněme miliardu záznamů v logu včetně záznamů pro tisíce stanic, které ho vůbec nezajímají, aplikoval by změny od začátku zaznamenávání, a nakonec by odečetl aktuální stav stanice Brno ve vlastní databázi.
Tak přesně totiž funguje webová služba insolvenčního rejstříku! Nejedná se o nic jiného než o replikaci databáze pomocí zpracování logu změn. Pod záštitou „maximální dostupnosti služby“ služba jenom zpřístupňuje statické záznamy z logu bez jakékoliv další bussines logiky!
Což by ještě nebylo tak špatné, kdybyste jako programátor klienta věděli, co který úkon znamená. Já se přiznám – nemám právní vzdělání, a proto to nevím. Proto mi polovina záznamů ve výstupu webové služby nedává smysl a nechápu, proč tam jsou. Předveďme si ukázku.
Když se podíváte na výstup webové služby, evidentně se jedná o zaznamenané operace uživatelů informačního systému insolvenčního rejstříku (ISIR). Pokud tedy nějaký soudce v Praze zakládá spis týkající se nějakého dlužníka, nejprve v systému klikne na tlačítko „Nový spis“. Vyplní jeho značku a stiskne „Vytvořit“. Tím se v logu ISIR vytvoří záznam a do výstupu webové služby přibyde:
ID: 2760
Cas: 23.1.2008 9:11:46
Spis: INS 132/2008 Odd: A Poradi: 2, Typ: 185 (Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení)
Data:
<?xml version = '1.0' encoding = 'UTF-8'?>
<tns:udalost ... >
<idOsobyPuvodce>MSPHAAB</idOsobyPuvodce>
<vec>
<druhStavRizeni>NEVYRIZENA</druhStavRizeni>
</vec>
</tns:udalost>
Tím zatím věc končí a soudce se na nějakou dobu odmlčí. Mezitím soudci a úředníci na ostatních soudech pilně pracují a klikají v informačním systému jako o život, takže vznikne dalších 100 záznamů. Zhruba po třech hodinách se pražský soudce opět probere a v informačním systému přejde do sekce „Návrh – přílohy“, čímž nám vznikne tento velice duchaplný a užitečný záznam:
ID: 2853
Cas: 23.1.2008 11:57:20
Spis: INS 132/2008 Odd: A Poradi: 3, Typ: 23 (Návrh - přílohy)
Data:
<?xml version = '1.0' encoding = 'UTF-8'?>
<tns:udalost ...>
<idOsobyPuvodce>MSPHAAB</idOsobyPuvodce>
<vec>
<druhStavRizeni>NEVYRIZENA</druhStavRizeni>
</vec>
</tns:udalost>
Po dalších pěti hodinách a další stovce záznamů z jiných soudů se soudce vrátí z oběda a v IS klikne na tlačítko „Nový pokyn insolvenčního soudu“, a tím vzniká další velmi užitečný záznam:
ID: 2954
Cas: 23.1.2008 16:48:44
Spis: INS 132/2008 Odd: A Poradi: 4, Typ: 204 (Pokyn insolvenčního soudu)
Data:
<?xml version = '1.0' encoding = 'UTF-8'?>
<tns:udalost ...>
<idOsobyPuvodce>MSPHAAB</idOsobyPuvodce>
<vec>
<druhStavRizeni>NEVYRIZENA</druhStavRizeni>
</vec>
</tns:udalost>
Tím v této dávce tisíce záznamů informace o tomto spise končí a vy musíte stáhnout další tisícovku.
Služba insolvenčního rejstříku byla spuštěna 1.1.2008. Od té doby do dneška (18.3.2008) log obsahuje CCA. 18 000 položek. Pokud si tedy v roce 2030 založíte firmu a budete chtít o svých klientech zjistit, zda nejsou vedeni jako dlužníci, budete si muset stáhnout odhadem (lineární interpolací) 1 500 000 záznamů a podle nich zreplikovat databázi informačního systému insolvenčního rejstříku!
Ruku na srdce – nezdá se vám nepřiměřené, aby si _každý_, kdo chce
službu jakkoliv využívat, dělal lokální kopii celého logu za celou
historii existence systému, poté nastudoval pracovní postupy pracovníků
soudů z nepřehledné „dokumentace“ Popis_WS.pdf a na
základě těchto znalostí aktualizoval svoji kopii databáze pro každou
entitu, která v DB existuje, ačkoliv ho 99,999% z nich nezajímá a nikdy
zajímat nebude, ale musí to dělat pro případ, že by náhodou někdy
v budoucnu potřeboval s danou entitou pracovat?
Formát přijímaných dat
Další krásou, kterou jsem objevil až s tímto projektem, je vkládání XML do XML. Cituji:
Aby byla webová služba co nejobecnější a přitom odolná proti častým změnám rozhraní, obsahuje samotné volání pouze základní údaje pro identifikaci události, které se akce týká. Samotná přenášená data obsahuje poznámka. Data jsou v poznámce strukturována formou XML dokumentu.
Budiž – uznávám, že generovat nové knihovny klienta webové služby při každé změně struktury dat by nebylo příjemné. Jak často a proč se ale má jejich struktura měnit? Je to proto, že webová služba obsahuje data, která vás nezajímají o subjektech, které vás nezajímají. Pokud by Ministerstvo spravedlnosti bylo natolik soudné, aby požadovalo normálně fungující službu, byl by vstupem pro službu nějaký identifikátor a typ subjektu, a vracela by AKTUÁLNÍ data, která se ho týkají. Myslím, že u takové WS by se nutnost změny WSDL omezila na minimum.
Odezva služby
„Služba je koncipovaná jako veřejná a je zdarma.“ Z toho také plyne, že tvůrci předem neví, kdy a kolik požadavků přijde. Ovšem že vrácení rovného tisíce položek ze STATICKÉ databáze, tedy logu, trvala až půl až 4 minuty !!, a to v době, kdy službu ještě zdaleka nevyužívá tolik klientů, to je opravdu velmi zarážející. Už jsem se setkal se systémy s desítkami milionů záznamů, které ovšem reagují řádově v sekundách zhruba na dva požadavky za sekundu, a to se jedná o fulltextové vyhledávání. Na čem potom provozují webovou službu ISIR? Na vyřazených noteboocích?
//Update:// Podle odpovědi tvůrců byly prodlevy způsobeny něčím jiným než nedostatečným hardware. Nyní se zdá, že služba již pravidelně odpoví do několika sekund.
Souhrn
Takže, když shrnu svoje výtky vůči IRIS WS:
- WSDL (pravděpodobně) neodpovídá normě, ale to mi momentálně vadí asi nejméně.
- Názvy portů ve WSDL vůbec nevypovídají o účelu
Služba je nepochopitelně pomalá- A co mi vadí nejvíc – celý princip získávání dat z DB. Databáze obvykle slouží k získávání aktuálního stavu entity podle nějakého identifikátoru, ne ke zpřístupnění historie operací se všemi existujícími entitami.
Odpověď tvůrců webové služby
Na mé námitky vůči kvalitě zpracování služby odpověděla firma CCA Group takto:
Vámi připomínkovaný způsob fungování WS ISIR byl navržen, odsouhlasen a zpracován na základě požadavků MSp. Víme, že některé subjekty by radši používaly sofistikovanější WS s vlastnostmi, které popisujete. Dle sdělení zadavatele – MSp není takto koncipovaná WS ve shodě s jejich záměry dalšího rozvoje aplikace ISIR.
Jinými slovy, ministerstvo (rozumějte – nejspíše laici, kteří ani netuší, co je webová služba) je spokojeno se stavem, kdy se data vůbec nějak mohou k někomu dostat, čímž splnilo požadavek zákona, myje si ruce a víc jej nezajímá.
Překladiště údajů z webové služby insolvenčního rejstříku
Jak jsem uváděl výše, většina lidí si pod pojmem „Webová služba Insolvenční rejstřík“, která má zveřejňovat údaje o insolvenčních řízeních, představí něco trochu inteligentnějšího než stahování kopie databáze ISIR. Proto jsem se rozhodl takovouto funkčnost zpřístupnit.
Na adrese http://isir.dynawest.cz/ tedy bude klient Webové služby Insolvenční rejtřík ISIR. Spuštění plánuji na konci července 2008.
